pátek 1. července 2016

Arthur C. Clarke - 2001: Vesmírná odysea



Arthur C. Clarke – Odeon 1982 Praha
Epická próza – sci-fi román


Vypravěč - nestranný
- chronologické vyprávění (3 časově odlišná pásma, viz DOBA)
- er forma

Hl. postavy - Ten, co hledí na Měsíc - (1. období) opočlověk, primitivní inteligence,                                                                                    vůdce tlupy
- Heywood Floyd - (převážně 2., poté krátce 3. období) vědec, středně                                                                           starý, přátelský
- David Bowman - (3. období) vědec, astronaut, asi 35tiletý
- HAL 9000 - (3. období) palubní počítač s umělou inteligencí,                                                                               mentálně rozpolcený

Doba - děj se dělí na 3 období - 1. období - před třemi miliony let, období                                                                                              nejjednodušších tlup
- 2. období - rok 1999, objev MAT-1
- 3. období - 2001, vyslání Discovery na pouť a konec                                                                        příběhu

Místo - 1. období - Země, neurčitelná oblast
- 2. období - začíná na Zemi, končí na Měsící, na základně Clavius nedaleko                                                     kráteru Tycho
- 3. období  - cesta od Země přes Saturn až do nehmotného světa za hranicí                                                      našeho chápání

Děj - Tlupa Toho, co hledí na Měsíc, je sužována jinou tlupou a leopardem. Nachází monolitický černý článek jakéhosi krystalu, který je schopen pomocí různých zkoušek naučit jeho tlupu novým věcem. Učí se tak hbitosti a logice, vyrábějí první zbraně. Zanedlouho pokročí o drobný, avšak zásadní krok ve vývoji, zabijí leoparda a porazí sousední skupinu. Krystal se poté přemístí na Měsíc

Heywood Floyd cestuje po několikáté na Měsíc, na základnu Clavius. Údajně trpí jakousi anomálií, která je přejnosti zatajena. Floyd se dozvídá o mohutném magnetickém záření kolem kráteru Tycho a jeho prozkoumání. Tým vědců v hloubce několika metrů naráží na černý, dokonale hladký krystal (MAT-1). V té chvíli, kdy na něj dopadnou první paprsky světla, vyšle mohutnou vlnu rádiového záření. Vědci zjišťují, že se vlna zastavila a vytratila u Iapetu (v knize nesprávně „Japetusu“), Saturnova měsíce.

David Bowman je velitel lodi Discovery, ve které spolu s Frankem Poolem, lodním počítačem HALem a dalšími třemi vědci v kryo-spánku cestuje až na okraj sluneční soustavy. Bowmanovi a Poolovi je však pravý cíl cesty, tedy prozkoumat Iapetus v souvislosti s MAT-1, zatajen. HAL není schopen vyřešit své morální a mentálně-emoční dilema, tedy, že má povinnost členům posádky sdělovat vše a zároveň jim nesmí říci o cíli cesty, jelikož je přísně tajný. Hal se tedy snaží odpoutat od Země a ztrácí spojení s ní. Při opravě podezřelé jednotky je Pool HALem zavražděn a vypuštěn vzduchoprázdnem k Saturnu. Další tři vědci, jež chce Bowman probudit, ovšem také podlehnou HALovu nevypočitatelnému řádění a umírají na odpoutání od všech funkcí umělé hibernace. Bowman odpojuje všechny mentální články HALa a tím ho „zabíjí“. Navazuje spojení se Zemí a rozhodne se dospět k pravému cíli sám. Na Iapetu nalézá předmět zdánlivě podobný MAT-1, nazve ho MAT-2, při sestupu k němu však zjišťuje, že se jedná o jakousi bránu do nehmotného světa. Vstupuje tam a ocitá se nedaleko dvojhvězdy tvořené bílým trpaslíkem a červeným obrem. Všímá si podivných bytostí žijících na hvězdě. Poté je přesunut do pokoje přesně okopírovaného z jedné pozemské telenovely (MAT-1 při rádiové vlně přejal rádiové vlny Země a vyslal je nehmotným bytostem směrem k MAT-2, ty pak sestrojily pokoj přesně podle seriálu). Usíná na posteli, a když se probouzí, jeho tělo je odpojeno od duše a ta se volně pohybuje v prostoru a má moc přetvářet vše ve vesmíru. Dosáhl dalšího evolučního kroku. 

Jazykové prostředky – jazyk je užit spisovný, s řídkým využitím technických a odborných názvů, jsou použity některé vynálezy, jež ještě nebyly sestrojeny

Arthur C. Clarke – 1917 – 2008, britský vynálezce, spisovatel, záhadolog,

díla: Vesmírná odysea, Hlídka, 9 miliard božích jmen, Rajské fontány



Kniha se snaží poukázat na negativní stránku technického pokroku, je však plna optimismu z lidského poznání a budoucnosti. Velmi se mi líbila, byla čtivá, svižná a obsahuje nejednu hlubokou myšlenku.

Žádné komentáře:

Okomentovat