Zkušenosti s přijímačkami na psychologii (2016)

Chci navázat na již zveřejněný článek obsahující mé rady, jak se s úspěchem probojovat přijímačkami na psychologii. Nyní proberu průběh přijímacích zkoušek na všech třech univerzitách, které v ČR nabízejí možnost tento obor studovat. Je možné, že se průběh zkoušek bude postupně v průběhu let měnit, proto si rozhodně vždy pečlivě zjistěte, jak zkoušky probíhají, co je třeba se naučit, dále třeba, co přinést k ústním kolům apod.
Mnou absolvované přijímačky budu hodnotit pochopitelně i subjektivně, ale na druhou stranu není dobré si jen dle názorů těch, kteří tím již prošli, utvořit určitý předsudek, jak to bude celé vypadat. Každý máme na různé věci různé názory.

UNIVERZITA PALACKÉHO, OLOMOUC

Zde probíhá písemné i ústní kolo.
Písemné kolo se skládá z oborového testu, který zahrnuje znalosti z psychologie, dále biologie člověka, ale také něco málo třeba ze sociologie či filozofie. Je tedy fajn si projít kromě psychologie a biologie i to, z čeho jste čerpali informace na hodiny ZSV (pokud jste takový předmět na škole neměli, není problém si sehnat nějaké učebnice v knihkupectví či knihovně). Dále je součástí kola test obecných studijních předpokladů, jež vyzkouší vaše logické uvažování.
V ústním kole jde o pohovor s několikačlennou komisí, která se ptá na motivaci ke studiu, vaše praxe, co jste četli a zároveň na dvě otázky týkající se psychologie. Musíte s sebou přinést různé dokumenty, dále i esej pojednávající o tom, proč chcete psychologii studovat. Celé to trvá cca 15 minut.
První kolo mi přišlo obtížností vcelku dobré, rozhodně byly chvíle, kdy jsem tápal, ale celkově jej hodnotím jako přijatelně obtížné. Bohužel jsem zapomněl si nastudovat to, co by šlo zahrnout do kolonky „ZSV“, takže jsem měl s oněmi otázkami trochu potíž. Obecné předpoklady byly po Brně (viz dále) příjemným uvolněním a přišly mi též snadné.
Pohovor se nesl v duchu trochu tísnivého ticha a upřených pohledů zkoušejících na mou osobu. Necítil jsem se přímo nepříjemně, ale mohlo být i lépe. Zároveň mi přišlo, že si jeden člen komise vyzkoušel mě vykolejit náhlými a lehce ostře podanými otázkami, což na jiných školách nikdo (nebo aspoň ne tak okatě) nedělal.
 

UNIVERZITA KARLOVA, PRAHA

Opět písemné i ústní kolo.
Zde jsou, troufám si říci, přijímací zkoušky nejtěžší, i když určitě nebudu jediný, kdo bude tvrdit to samé.
Písemná část zahrnuje oborový test z psychologie, dále test z biologie nebo základů společenských věd (můžete si vybrat), potom vás čeká test studijních předpokladů (opět logické úlohy), dále slohová práce, ve které krátce odpovíte na otázky, na něž se vás komise v průběhu kola zeptá.
Před ústním kolem, do něhož postupují všichni ti, kteří získali 25 a více bodů v kole písemném, se zúčastníte sledování krátkého videa obsahujícího určitou mezilidskou interakci. Vaším úkolem je z hlediska psychologie onu situaci na videu popsat (pozorování, nikoliv interpretace), později se k ní vrátíte v rozhovoru s komisí. Ta se vás dále zeptá na vaši motivaci, vaše praxe, co jste přečetli, a probere s vámi i slohovou práci. Dále se mohou zeptat na něco z odborných znalostí.
Dalším postupem si nejsem příliš jist, ale myslím, že je to nějak takto: pokud získáte od zkoušející komise v ústním kole mnoho bodů, pošlou vás ještě k další komisi, která s vámi probere víceméně to samé. Dle některých názorů je milejší, jinde jsem slyšel, že se snaží člověka trochu skřípnout. Pokud tato komise dojde k názoru, že není vše tak, abyste si zasloužili s vámi přišlý počet bodů, může vám nějaké strhnout.
Tyto zkoušky byly pro mě dost náročné, především tomu nahrává samotný průběh přijímaček – testy jsou zadávány v rychlém tempu po sobě, není možnost si mezi nimi oddychnout, jako tomu je v Brně a Olomouci. Zároveň je na každý z testů málo času, a ačkoliv mi přišly otázky z psychologie i biologie celkem přijatelné, stres vám nedovolí to zvládat v klidu, těžko se na to soustředí. Je třeba přijmout za fakt to, že není ve vašich, ani ničích silách to stihnout! Prostě odpovídejte na to, co určitě víte, nelámejte si hlavu nad složitějšími úlohami. To stejné platí obzvlášť u testu obecných předpokladů, který mi přišel dost těžký, a kvůli němu jsem nejspíše u těchto zkoušek nakonec pohořel, neboť jsem za něj získal velmi málo bodů.
Přístup komise u ústní zkoušky mi přišel celkem příjemný, nesnažili se mě rozhodit, prostě se jen ptali na to, co chtěli slyšet, a bylo. Do dalšího kola ústních zkoušek jsem nepostoupil, proto si nejsem jist jeho průběhem.
 

MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO (FILOZOFICKÁ FAKULTA)

V Brně je možnost absolvovat studium psychologie jak na Filozofické fakultě MUNI, tak na Fakultě sociálních studií MUNI. Na internetu a i mezi uchazeči se táhnou jakési spory o to, jaká fakulta je lepší, dále také se debatuje o tom, zda vůbec je psychologie vystudovaná na FSS „pořádná“. Debaty o kvalitě FSS možná přináší to, že se tam nekonají běžné přijímačky, ale uchazeči musí pouze napsat SCIO testy. Já zatím nikoho znalého obou fakult nepotkal, takže nevím. Sám jsem se účastnil jen přijímacích zkoušek na FF.
Ty se opět skládaly z písemné a ústní části.
Písemné kolo bylo tvořeno jediným oborovým testem z psychologie a biologie zároveň. O nějakou tu chvíli později se na jiném místě píše TSP – ten tu mají rozdělený na několik částí, jedna zkouší třeba vaši schopnost získat informace z psaného textu, další vás nechá se zapotit u prostorové představivosti, další například míří na vaše matematické (ve smyslu logiky alias „selského rozumu") schopnosti. Při podávání přihlášky je potřeba si určit, v jakém jazyce pak budete v TSP mít krátkou sadu závěrečných úloh v cizím jazyce. Já si zvolil angličtinu a obtížnost na porozumění cizojazyčného textu byla přijatelná, ve většině případů jsem dokázal plně pochopit, o co tam šlo.
Ústní kolo je opět tvořeno otázkami na motivaci, přečtenou literaturu, praxi a i něco málo odborného. Pozvou si vás v případě, že jste splnili určitou hranici danou úspěšností v oborovém testu a dále zda jste v seznamu přibližně stovky (ale bylo nás nakonec o něco více) řešitelů TSP, kteří se na psychologii hlásí.
Otázky v testu nebyly zrovna snadné, i když přímo těžké - to se snad nedá říct. Opravdu se zde ověřilo to, že je třeba číst před zkouškami odbornou literaturu, jelikož se tam objevily takové úlohy, které dalece přesahovaly mé znalosti z kurzu od Tutoru (tím nechci říct, že by byl špatný – takové množství informací prostě nelze odvykládat). TSP v Brně skutečně není žádný med, na test je sice na první pohled mnoho času, ale není tomu tak, úloh je mnoho a dají zabrat snad každému. Obrovským problémem pak pro mě byly úlohy s logickými výroky, což je pro mě prostě neznámá. Každopádně je možné si o tomto testu udělat velmi dobré povědomí tím, že zabrousíte na webové stránky MUNI a najdete si tam zadání uplynulých ročníků. Doporučuji si ony testy vyzkoušet hned několikrát, úlohy bývají občas podobného rázu a je příjemné testový sešit otevřít a uvidět něco, co jste už tak trochu vlastně řešili.
Ústní kolo se neslo v příjemném prostředí vytvořeném milou komisí. Tato komise mi přišla nejsympatičtější. Otázky na mě kladené se nesly ve stejném duchu, jako na již zmíněných fakultách.