První dojmy vysokoškolského studenta

Zásadních kroků každý uděláme v životě různé množství. Někdo má život bohatší na silné zkušenosti, někoho takové události míjejí a proplouvá životem v poklidu a bez větších výkyvů. Myslím, že jsem rozhodně ten druhý typ člověka, každopádně i u mě se nějaké ty přelomové zážitky dějí a vstup na vysokou školu mezi ně určitě patří.

Svátek 28. září

Prý, že vyjede se svou družinou, až přijde čas. To by mě zajímalo, co si myslí, že ještě vydržíme.

Jak velmi doufám, že jste poznali, řeč je o svatém Václavovi. V dnešní den bychom si měli připomínat jeho odkaz. A co děláme? Jsme rádi za den volna a dále to neřešíme. Dovolte mi, abych vás jen krátce zpravil o životě tohoto velkého českého státníka. 

Snad budu co nejobjektivnější, svatý Václav se totiž v minulém století dočkal nejednoho ideologického zneužití a pokřivení.

Mezi zdrogovanými gayi

"A intelekt, když bez duše,

pak podoben je ropuše,

či slepci s mečem v tanci."

                                       Karel Kryl

Proč mám rád Hru o trůny

"Protože noc je temná a plná hrůz."

Děti Londýna V - Podivná kamarádka

Když bylo Emmě Jenkins sotva šest let, začala být zvláštní. Nikdy si nehrávala s ostatními dětmi, ani s nimi neseděla na obědě. Neměla ráda přítomnost někoho cizího, odtahovala se. Děti jí za to neměly rády, ale ona si jich příliš nevšímala. Zavřela se do sebe a všechny sociální skupiny pro ni byly jen dýmy za clonou. Její svět byl přeci mnohem zajímavější, než svět, kde žily ty uboze hloupé děti.

Zkušenosti s přijímačkami na psychologii (2016)

Chci navázat na již zveřejněný článek obsahující mé rady, jak se s úspěchem probojovat přijímačkami na psychologii. Nyní proberu průběh přijímacích zkoušek na všech třech univerzitách, které v ČR nabízejí možnost tento obor studovat. Je možné, že se průběh zkoušek bude postupně v průběhu let měnit, proto si rozhodně vždy pečlivě zjistěte, jak zkoušky probíhají, co je třeba se naučit, dále třeba, co přinést k ústním kolům apod.
Mnou absolvované přijímačky budu hodnotit pochopitelně i subjektivně, ale na druhou stranu není dobré si jen dle názorů těch, kteří tím již prošli, utvořit určitý předsudek, jak to bude celé vypadat. Každý máme na různé věci různé názory.

Sedmislabičná ukolébavka

Usínáš, synáčku spíš,
nad dveřmi je Kristův kříž.
Shlíží směle na tvé sny
po vývaru se rdesny.
Přeje ti jen dobrou noc,
ať zlo nezíská svou moc.
V říši snů již čekají,
tvé sestry, jež šeptají
modlitbičky potají.

Spinkej, milý synáčku.
máky visí na háčku,
provoněly světnici,
rozpoutaly vichřici.
Plamen v kamnech plápolá,
chlad vývaru udolá,
voda v něm začíná vřít.
Už nemohu vlnu příst,
poslední modlitbu říct.

Melancholie splínu

"Kéž jsou všechny bytosti šťastny." hlásá bilbórd na ulici jako výsměch mé aktuální náladě. Pojďme být šťastní, vždyť je to tak snadné!

Předpokládám, že každý z vás už jednou nebo vícekrát zažil absolutní splín. "Patřím jinam, tenhle svět není pro mě. Lidé jsou tak hloupí. Systém je tak stupidní. Nic se mi nechce, všechno je na sprosté slovo, nic mi nejde, nic mě nebaví, nikdo mě nemá rád, a svět se zbláznil."

Zrod světelného tvora

Noční obloha je zakryta jistou neprůhlednou clonou z mraků, z nichž ustavičně, již celý den, padají na zemský povrch drobné vodní útvary zvané kapky deště. Ačkoliv jsem nerad zmáčen, být v dešti mi nevadí – je to uklidňující. Má fena nervózně přechází tam a zpět, ne a ne se vzdálit od mé postavy, kterou nejspíš vnímá jen jako siluetu kohosi, kdo jí vyvenčí, dá nažrat, pochválí či propleskne. Bojí se tmy a bouřek. Ale nehřmí, to jen ona si myslí, že asi brzy začne. Kap, kap. Drobné tekuté kuličky padají na všechny možné předměty, které se nekryjí pod střechami – bubnují do aut, do střech garáží, svými mokrými jazýčky olizují kamení na cestě do lesa. Jsou všudypřítomné a někdy až vlezlé. Nepříjemně chladnými špendlíky mě píchají za krkem, naproti tomu skvěle osvěžujícími dlaněmi mě laskají ve vlasech.

Joanne Greenberg – Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem

Příjemný vypravěččin styl nám otevírá podivuhodný svět mladé, psychotické, ale přesto jistým způsobem zdravé a inteligentní dívky. Příběh nás do sebe umí vtáhnout a dovedeme se díky němu vcítit do jednotlivých postav vybarvených s mimořádnou dávkou autorčina citu. Spousta drobných zajímavostí, jež jsou mistrovsky popsané, dávají příběhu kýžený spád a poutavou atmosféru.

O smrti Paoliniho duše

A od té doby jde filmařina do sraček, aneb – jak se z kinematografie stalo synonymum pro zklamání.

Gigantická propast, do níž se s pompézní fanfárou vrhnul Odkaz dračích jezdců, tak bych popsal film Eragon, jenž vyšel již v roce 2006.

Představme si příběh Eragona jako starého, malého pejska, staršího bratra Eldesta, Brisingra a Inheritance. Je velmi roztomilý, huňatý a přítulný. Poté přijdou filmaři a položí ho na operační stůl. Nejdříve ho nabarví na růžovo, protože je to estetičtější. Pak mu amputují nohy, protože bude skladnější. V neposlední řadě ho zbaví ocasu, protože příliš trčel. A nakonec mu vydloubou oči, aby se neohlížel za fenami. Co nám z pejska zbylo? Torzo jakéhosi ošklivého, mučeného stvoření. A stále mu říkáme Eragon – i po tom všem.

Posvátný strom seveřanů

Stromy nás provázejí již od doby prvních lidí a naší planetu ještě déle. Setkáváme se s nimi v mnoha kulturách a každá z nich jim přikládá jiné významy a jiné vlastnosti. Posvátným stromem pohanských Slovanů byl dub. Kelti a Druidové, měli dokonce pro některé stromy určená i období během roku, ve kterých tyto stromy vládly a ovlivňovaly je (například dny jabloní, které byly Kelty uznávány, jako stromy lásky, měly svá období 25.6 – 4.7 a 23.12 – 1.1.). O tom jak se stromy vtiskly do jednotlivých kultur, se můžeme přesvědčit dnes a denně. Naším národním stromem je lípa, Kanada má ve znaku a i na vlajce javorový list. A mohli bychom hledat spousty a spousty dalších příkladů.

Volné pondělky a čtvrtky

Milí literární nadšenci,

velmi se vám všem omlouvám, ale Literární doušek se již nebude snažit publikovat každý den. Z časových důvodů zavádíme od nového měsíce volné pondělky a čtvrtky, aby nedocházelo ke stejným chybám a neočekávaným mezerám v kalendáři, jaké se tu poslední dobou rozmohly.

Vřele vás uvítáme, chcete-li se přidat! Pokud píšete recenze, povídky, básně a podobná díla, jste u nás vítáni. Stačí se ozvat!

Děkuji, že si vychutnáváte naše literární šálky.

Jaroslav Kubín

Matrix - trilogie

Série tří filmů popisující boj lidstva se stroji, původně služebníky, nakonec vládci nad zemským povrchem i člověkem jako druhem, obsahuje kultovní sci-fi snímky, jež se staly zásadními kameny světově kinematografie, a přestože je ne všichni viděli, tuší pak alespoň, o co se v nich přibližně jedná.

Vyvolená - Probuzení

Jemně jí brnělo u srdce a hlava hrozila, že se rozskočí na tisíce kousků. Z úst se jí vydralo tiché zasténání. Pak ucítila něčí ruku ve svých vlasech, jak jí jemně hladila, a tichý hlas ji konejšil:

            ,,Ššš, jenom klid, všechno bude dobré.“

            Řasy se jí několikrát zachvěly a pak definitivně otevřela oči. Viděla rozmazaně a v hlavě jí zběsile pulzovala krev. Rychle se posadila a začala lapat po dechu. Dusila se. 

Rozkvétající chrám duše

Má pleť je zvrásněna odporností,
nechutným zlem času a jiných nelibostí,
piji, kouřím, muže mívám, s muži také hřeším,
často o nich i jen snívám, ulehávám, ležím.
U tradiční cigarety, kávového moku,
hnusná noc má rudé hávy, s muži lehá v boku.
U špinavých papírových plátků,
svým hnusným střevům dávám hnus na oplátku.

Pomíjivost nočních bytostí

Tíživou nocí snesly se hvězdy,
skrze mraky padala jejich živá těla,
bohyně s těmi křivými žezly
křičely smrtí pro anděla.

Jak se stát studentem psychologie (a nezbláznit se z toho)

Přijímačky na vysokou školu nemohou být snad nikdy příjemné, obzvlášť pokud se jedná o obor, který je velmi žádaný, přičemž univerzita přijme nakonec jen nevelké množství těch, jež se hlásili. A ano, psychologie je přesně takovým oborem. Stejně tak, jako se medicína považuje za náročnou co se týče průběhu studia, je psychologie považována za obor, kam se dostane jen málokdo. Drtivým soukolím písemných testů a následujících ústních pohovorů se dostane až k vysněnému zápisu kolem 6 % uchazečů. Ono číslo působí velmi hrozivě, ale je tu několik dalších faktorů, které by vás měli naopak pozitivně naladit a posunout k tomu, abyste se na školu spíše dostali než nedostali.

Publikace Literárního doušku v PDF

Milí milovníci literárních šálků,

jsem potěšen, že vám i v měsíci září mohu představit kompletní publikaci našich děl ze srpna.

Není nic skvělejšího, než vám říci, že jsme na čtyřiceti osmi  za měsíc stránkách a dvou tisících přístupech! 

Zde je odkaz na publikace: https://drive.google.com/drive/folders/0B_7ECVIo_F82RGd1OWtiR2VlaG8

Užívejte si dál našich literárních doušků a sdílejte je i se svými přáteli!

Tým LD.

O Paoliniho tvorbě

Christopher Paolini se narodil 17. listopadu 1983 a již v patnácti letech začal pracovat na své první knize čtyřdílné fantasy ságy „Odkaz dračích jezdců“ (dále jen „Odkaz“), Eragonovi. Chtěl tomu snad osud, neboť se v mladém spisovateli objevil úžasný literární talent, a zároveň jeho rodiče vlastní nakladatelství Paolini, jež jeho knihu vydalo. Následovaly krátce po sobě zbylé tři díly tetralogie – Eldest, Brisingr a Inheritance (anglicky „dědictví“, vydáváno bez českého překladu).

Ohlédnutí za prázdninami

Řekněte sýr a dostanete granulku!

(Zleva: Jessica, Bender a Fany)

První noc na internátě. Po dvou měsících. Sedím v prázdném, dosud mými věcmi nenaplněném pokoji a přemítám, co jsem stihl za prázdniny.

Prolog

Vážení a milí příznivci Literárního doušku, vážení a milí čtenáři vůbec,

usmálo se na mě už dost štěstí, stejně tak i nějaké to neštěstí, ale letos se mi podařilo udělat zásadní krok v mém životě a dostat se na obor psychologie, kterýžto je pro mě vysněný a za nímž jsem mířil v podstatě po celou dobu mého studia na gymplu. I když... ono to tak vlastně taky nebylo. 

Zářijová předsevzetí

Opět tu máme září. Měsíc, který symbolizuje pro tisíce studentů začátek nového školního roku. Pro někoho znamená radost, jinému toto období přináší pouze deprese. Pro mě od každého obojí – štěstí z opětovného setkání s kamarády a smutek z nuceného ranního vstávání.

Na začátek školy jsem se, jako každý rok, začala připravovat již v průběhu srpna. Nakoupila jsem sešity, sehnala učebnice, utratila veškeré peníze a hlavně – pořídila jsem si kvalitní diář. Ano, letos ho míním doopravdy využít. Nejčastěji jeho práce spočívá v tom, že se válí na dně batohu a je využit jednou za pár týdnů na zápis úkolu, na který stejně obvykle zapomenu. Rozhodla jsem se ovšem, že to změním. Stanu se zodpovědným žákem, pilnou studentkou, úkoly si budu připravovat hned v den zadání, abych následně nedodělávala velké množství prací najednou.