Řekněte sýr a dostanete granulku!
(Zleva: Jessica, Bender a Fany)
První noc na internátě. Po dvou
měsících. Sedím v prázdném, dosud mými věcmi nenaplněném pokoji a
přemítám, co jsem stihl za prázdniny.
Ještě před příchodem dlouhého volna jsem plánoval tisíc a jednu aktivitu. Týden jsem chtěl strávit jako starověký poutník opuštěný na své cestě zelenými lesy. Chtěl jsem jíst maliny, borůvky a houby. Možná bych si zapytlačil a pomocí nějaké důmyslné pasti bych ulovil veverku či zajíce, stáhl je z kůže a opekl na ohni. Za dlouhých chvílí večer bych se díval z vrcholků mocných hor dolu do lidských obydlí s nadhledem a opovržením a kouřil dýmku. Stahoval bych se z cest kdykoliv by měl někdo procházet. Chtěl jsem strávit týden bez lidí.
Dále jsem si přál zplodit
dvojnásobek toho, co jsem nakonec doopravdy stvořil. Toužil jsem napsat
povídkový cyklus, úžasnou knihu, zdlouhavé básně a nekončící eposy o fiktivních
postavách. Chtěl jsem sepsat historii pěti fantastických světů, zaznamenat
tisíc sto padesát tři fiktivních historických událostí a vykreslit milion šest
set tisíc neexistujících postav.
Žil jsem v představě, že
dokážu ještě objet svět. Mými hlavními cíli bylo Irsko, Srí Lanka, Nový Zéland
a Ukrajina. Překrásná cesta by byla tvořena převážně letadly, ale našlo by se i
místo pro trajekty, lodě, auta, vlaky, metra, autobusy, trolejbusy, tramvaje. A
domů bych doletěl rogalem.
Následující sen, jenž jsem chtěl
o prázdninách uskutečnit, byl tandemový parašutistický seskok z letadla.
Někde mezitím jsem nutně potřeboval
sehnat brigádu s platem deset tisíc na hodinu, abych to všechno uplatil.
Výše napsané odstavce jsou ve
vzestupném pořadí dle uskutečnitelnosti. Kdybych vám řekl, že jsem zvládl
všechny, asi byste mi to neuvěřili, kdybych vám řekl, že první půlku, bylo by
to snazší, že? Ale já se s vámi podělím o tu chabou a žalostnou
skutečnost, že jsem nedokázal nic z toho.
Našel jsem si práci, nevydržel
jsem tam, chodil jsem ven, ale ne na tak dlouho a ani tak daleko, prošel jsem
jisté mapy, ale jen ty české.
Většinu dní jsem strávil v přítomnosti
psů a fen. Venčil je, staral se o jejich nemoci, cvičil je a krmil. Žil jsem
mezi nimi a část z jejich osobního „psovství“ jsem si ukradl pro sebe –
schopnost vnímat svět nikoliv jako „jednou“ a „až“, nebo jako souhrn
geografických bodů a tučných mezd. Naučil jsem se vnímat svět jako „nyní“ a „teď“,
prochozené mapy jsem okrájel na vzdálenost vhodnou k venčení a radost jsem měl
z válení se v trávě nebo z chytání šišek. Běhal jsem se psy, povídal
si se psy a žil psím životem. A bylo to víc než tisíc zámořských destinací nebo
třeba milion korun na výplatní pásce. Psi vás milují, ať už peníze máte nebo
ne. Ať jste muž či žena, gay či lesba. Ať máte problémů sebevíc, zpytujete
svědomí kvůli nevydařené práci, kvůli hádce s matkou, nebo když vás trápí
problematika blízkého východu – psi jsou s vámi. A ještě více feny. Když
jim dáte trošku času, dají vám plný džbán lásky.
Jessica
Andy
Bender a Jessica
Falco
Fany
Fany, Brok a Jake
Žádné komentáře:
Okomentovat