Usínáš, synáčku spíš,
nad dveřmi je Kristův kříž.
Shlíží směle na tvé sny
po vývaru se rdesny.
Přeje ti jen dobrou noc,
ať zlo nezíská svou moc.
V říši snů již čekají,
tvé sestry, jež šeptají
modlitbičky potají.
Spinkej, milý synáčku.
máky visí na háčku,
provoněly světnici,
rozpoutaly vichřici.
Plamen v kamnech plápolá,
chlad vývaru udolá,
voda v něm začíná vřít.
Už nemohu vlnu příst,
poslední modlitbu říct.
Očička se ti klíží,
tvá dlouhá noc se blíží.
Spinkej, můj nejmilejší,
jdi tou tmou nejskrytější.
Bůh cestu ukazuje.
Svět už tě nesvazuje.
Polévka ti chutnala,
bříško tvoje zahřála,
pak život ti sebrala.
Sestřičky leží v rohu,
a odevzdané Bohu.
Leží jak suché listí,
tvůj otec hlaveň čistí.
Miláčku, vem' mě s sebou.
Kam tvojí duši vedou?
Synáčku, spi, nekoukej,
v lepší zítřky nedoufej.
Zavři oči, nezoufej!
Spi, spinkej můj synáčku!
Oděn v šedém roláčku,
a sestřičky v šatičkách.
Teď už na ně padá prach.
Náš Hospodin mě vidí,
to on mé kroky soudí.
Spi, než táta vystřelí!
V tuto chmurnou neděli,
zrudnu krví v posteli.
Hledí suché ocúny,
hledí z okna do luny.
Vadnou mé kopretiny,
smrt vnesly do rodiny.
Omamná keřů vůně,
šeřík v zahradě stůně.
Od zahrady spadl klíč,
vše bylo pro tebe, víš?
Synáčku můj, vždyť ty spíš!
Žádné komentáře:
Okomentovat