Svátek 28. září

Prý, že vyjede se svou družinou, až přijde čas. To by mě zajímalo, co si myslí, že ještě vydržíme.

Jak velmi doufám, že jste poznali, řeč je o svatém Václavovi. V dnešní den bychom si měli připomínat jeho odkaz. A co děláme? Jsme rádi za den volna a dále to neřešíme. Dovolte mi, abych vás jen krátce zpravil o životě tohoto velkého českého státníka. 

Snad budu co nejobjektivnější, svatý Václav se totiž v minulém století dočkal nejednoho ideologického zneužití a pokřivení.

Nejspíše se narodil někdy v roce 907 knížeti Vratislavovi a jeho choti Drahomíře a žil až do 28. září 929 (nebo 935, to se neví jistě). Připomenu, že jeho babička byla svatá Ludmila a jeho děd první doložený český kníže Bořivoj. Za bratra měl Boleslava I.

Jeho otec zemřel a vlády se za něj, do doby jeho dospělosti, ujala Drahomíra - říkáme, že byla regentka. Mladého Václava vychovávala babička Ludmila.

Nebyl to jen vliv na Václava, jenž zapříčinil svár mezi Ludmilou a Drahomírou. Byl to i náboženský rozpor. Drahomíra představovala zastánkyni pohanského božstva, kdežto Ludmila byla křesťanka. Tyto neshody vyvrcholili Drahomířiným rozkazem zavraždit kněžnu Ludmilu. Václavova babička byla udušena vlastní šálou.

Václav nastoupil na trůn, jakmile se stal plnoletým, a přebral tak vládu od své matky. Nevíme přesně, kdy to bylo, ale víme, že někdy mezi roky 921 - 925.

Václav tedy nevládl příliš dlouho, uvážíme-li že někdy mezi lety 929 - 935 zesnul, přesto se za jeho vlády událo mnoho důležitých věcí.

Snažil se dobývat a sjednocovat okolní slovanské kmeny, které tehdy byly roztroušené po celém obvodu českého knížectví, jež ani zdaleka nedosahovalo takové rozlohy jako dnešní Česká republika.

Mezi nejdiskutovanější činy pak patří jeho mírová dohoda s Bavorskem a Saskem, již učinil poté, co ho král Východofranské říše, Jindřich Ptáčník, vyzval, aby se poddal jeho vlivu. Václav v zájmu zachování míru a svrchovanosti českého národa přistoupil na dohodu, která říkala, že Čechy budou odvádět nepravidelně 120 volů a 500 hřiven stříbra. Tato informace není přesně doložena, ale víme, že jisté odvody jmění Východofranské říši existovaly.

Mnozí se dnes hádají, zda to byl ústupek narůstající moci západního souseda, jakési poddání jeho vlivu, poklesek Čech, či zda to bylo moudré řešení politické situace. Pravdou je, že Čechy po tomto činu zůstaly autonomní a Jindřich Ptáčník je přijímal jako svého spojence a rovnocenného politického partnera, nikoliv jako poddaný národ.

Václav byl zabit vazaly svého bratra Boleslava I. zrovna když se uchyloval na mši (či ze mše). Přímo před branami božího chrámu mu tělo proklál meč.

K samotnému Václavovi, jenž je dnes přijímán jako nejvyšší patron Čech a Moravy, se váže několik legend. Já jsem si vybral tu nejznámější a nejrozšířenější. Ta říká, že svatý kníže Václav spí i se svou družinou hluboko v nitru hory Blaník, a probudí se tehdy, až národu českému bude nejhůře, aby vyrazil na pomoc.

A nyní se předveďte - kdo z vás ví, kde leží Blaník? Pište do komentářů!