Erich Maria Remarque – Naše Vojsko Praha 1989
Epická próza – historický román krátkého rozpětí
Vypravěč - nestranný
- er forma
- chronologicky
Hl. post. - 509 - Vězeň, „veterán“ (žije v malém táboře dlouhou dobu spolu s ostatními veterány), bývalý žurnalista, vysoký, podvyživený, s tředně starý.
- Lebenthal - Vězeň, „veterán“, bývalý obchodník, veteránům shání jídlo po táboře
- Berger - Vězeň, „veterán“, bývalý lékař, nyní pomocná síla v krematoriu, jediný veterán s povolením opuštění malého tábora
- Bucher - Vězeň, „veterán“, zamilovaný do Ruth z vedlejšího ženského tábora
- Ahasver - Vězeň, „veterán“, nejstarší veterán (82 let), nosí dlouhou bradku kvůli náboženství i přes zákaz, Žid
- Neubauer - vedoucí tábora, střední věk, má ženu a dceru
- Weber - důstojník SS, nenávidí vězně
- Lewinsky - vězeň, vůdce tajeného vězeňského povstání, které vyvrcholí až s blízkým příchodem americké armády
Místo - rekonvalescenční tábor uprostřed pracovního tábora Mellern, město nedaleko tábora, kam jezdí Neubauer domů a kde pracují vězni
Doba - jaro (asi tři nebo čtyři měsíce) 1945
Děj - vězeň 509 přežívá s ostatními veterány v baráku 22 v táboře, kam chodí ti, co už nejsou schopni práce a umírají hlady většinou do dvou týdnů. 509 je tu nejdéle – asi 12 let. Veteráni díky Lebenthalovi, který dokáže obstarat jídlo od ostatních vězňů, přežívají. 509 povzbuzuje ostatní vězně, aby neztráceli hlavu a byli schopni volně a svobodně přemýšlet a neztráceli svou identitu. Přitom si sám nechá říkat svým vězeňským číslem. Do tábora přichází „doktor smrt“ Wiese a chce několik vězňů na pokusy. Neubauer svolí, ale s podmínkou, že vězni půjdou dobrovolně. Weber nerespektuje Neubauerův rozkaz a přikazuje Bucherovi a 509, aby šli s Wiesem, ti nesvolí a brání se. Jsou odvedeni na hladovku a týráni. Weber a Neubauer mají spor – Neubauer osvobozuje Buchera a 509. Ti se vrací do tábora a mezi vězni jsou oslavováni jako hrdinové, protože dokázali přežít. Díky této slávě se setkává 509 s Lewinskym, který vede tajný odpor vězňů. 509 mu pomáhá tak, že v baráku 22, kam málokterý SS chodí, protože se bojí nemocí, ukrývá vězně a palnou zbraň. Režim v táboře upadá až skoro k anarchii, když Neubauer postupně procitá a snaží se očistit od hrůz, které byly páchány na vězních. Mezitím ho opouští dcera a žena. K vězňům se dostávají zprávy, že se přibližuje americká fronta. Jednoho dne se přiblíží natolik, že utíká drtivá většina SS a Neubauer. Weber se svými komplici ale zůstává v táboře, opíjí se a vraždí vězně. 509 toho využije a zastřelí několik SS, přitom je ale sám zasažen a umírá. Druhý den přijíždějí Američané a starají se o zmrzačené vězně. Bucher a Ruth opouštějí tábor a odcházejí do nedalekého domečku, který si doufali pořídit, až válka skončí.
Jazykové prostředky – jazyk spisovný, Weber nespisovný, vyprávění naturalistické, vyloženě nestranné a nezaujaté.
Erich Maria Remarque – 1898 – 1970, bojoval na západní frontě – těžce zraněn. Poté střídavě žil v Americe a Švýcarsku. Náměty z vlastní vojny. V koncentračním táboře mu umírá sestra – námět na Jiskru života. Proti válčení a týrání lidí v koncentračních a pracovních táborech.
díla – Na západní frontě klid, Čas žít, čas umírat, Jiskra života, Tři kamarádi, Noc v Lisabonu
Žádné komentáře:
Okomentovat