neděle 3. července 2016

Victor Hugo - Chrám Matky Boží v Paříži



Victor Hugo – Odeon Praha 1968

Epická próza – Historický román

Vypravěč - nestranný
- er forma
- chronologické vyprávění s častým opakováním již zmíněných věcí
- promlouvá ke čtenáři „Jak pozorný čtenář jistě ví…“
- vypráví za svou osobu v množném čísle „Jak jsme již napsali…“ nebo „Troufáme si                              upozornit, že…“

Hl. post. - Peter Gringoire         - mladý, citlivý básník, poté tulák, nadšenec do antiky, kamenictví,                                                          cení si života
- Esmeralda - mladá, osiřelá, cikánská tanečnice se cvičenou kozou, krásná,                                                                citlivá, málomluvná
- Klaudius Frollo - mladý, přísný a ortodoxní kněz, nejvzdělanější Pařížan, zájem o                                                            přírodní vědy
- Jan Frollo - mladší syn Klaudia Frolla, revolucionářský, radikální, bohémský                                                         student, poté tulák
- Quasimodo - nevzhledný, hrbatý, na jedno oko slepý a hluchý zvoník,                                                                        přihlouplý, jednoduchý, obětavý, oddaný Klaudiovi
- Phoebus - mladý, šaramantní, pohledný voják, lhář, má několik milenek,                                                               schází se s Esmeraldou
- Sedmikráska - stará poutnice, která se kaje v tzv. „Myší díře“ zapřisáhlá k                                                                    nenávisti k cikánům, kteří jí ukradli miminko. Poté vychází                                                                    najevo, že je Esmeraldina matka

Místo - Paříž, Francie

Doba - rok 1482

Děj: - Peter Gringoire je po neúspěchu svých mystérií v Soudním Paláci potuluje noční Paříží a snaží se najít místo, kde složit hlavu. Naráží na Dvůr Divů, domov tuláků, kterými je odsouzen k trestu oběšením. Přichází tulačka Esmeralda a přimlouvá se za Petera, že si jej vezme za manžela, pod podmínkou čtyř střepů rozbitého džbánu na čtyři roky. Dále se s Peterem nebaví. Quasimodo je ošklivý chlapec, kterého se ujal mladý kněz Klaudius Frollo a vychoval ho jako svého otroka. Naučil ho číst, psát a počítat. Dal mu práci v Chrámu Matky Boží na pozici zvoníka. Kněz se účastní několika tanců Esmeraldy – zamiluje se do ní. V noci se Quasimodo a Klaudius pokusí ji unést, ale jsou zastaveni Phoebem. Quasimodo je chycen a upoután na pranýř. V horkém dni vyprahne a jediný ze všech přihlížejících, kdo mu dá vodu, je Esmeralda, přes čin, který se na ní pokusil spáchat. Quasimodo se zamiluje. Láska Klaudia Frolla dožene až k pokusu o vraždu Phoeba, kterou svalí na Esmeraldu a ta je zatčena z důvodu podezření z čarodějnictví. Je mučena a přinucena k souhlasu, Klaudius Frollo ji vyhledává ve vězení a promlouvá k ní, přemlouvá ji, aby jej milovala. Ta odmítá a on ji nechává osudu šibenice. Když ji vedou na oprátku, přichází Quasimodo a poskytuje jí azyl v Chrámu Matky Boží. Tuláci na popud Petera Gringoira povstanou a zaútočí na Chrám Matky Boží v naději, že Esmeraldu naleznou, osvobodí a chrám vykradou. Děj graduje ve chvíli, kdy král Ludvík XI. posílá vojsko proti tulákům. Quasimodo se brání z věže. Jan Frollo (Klaudiův mladší bratr, který se stal tulákem) umírá. Esmeralda uniká s pomocí Petera Gringoira a Klaudia Frolla. Na náměstí v Gréve se Klaudius naposledy ptá Esmeraldy, zda ho hodlá milovat. Ta odporuje a je vydána na milost a nemilost kajícnici v kajícné díře, která se zapřisáhla k nenávisti cikánů. Náhle zjišťuje, že je její dcera. Matka – kajícnice brání svou dceru před vojáky, sama však umírá. Esmeralda je oběšena, v tom okamžiku Klaudius Frollo zešílí a je Quasimodem shozen z ochozu Chrámu Matky Boží. Kniha končí zmínkou o tom, že kostra Esmeraldy byla nalezena v objetí s čerstvější kostrou hrbáčovou. Quasimodo doputoval ke hrobu Esmeraldinu, aby tam v jejím objetí mohl zahynout také.

Jazykové prostředky- Jazyk spisovný, autor se často obrací na čtenáře, opakuje a shrnuje věci z dřívějších kapitol. Velice dlouhé a rozsáhlé popisování a líčení. Autor klade důraz na sentiment a vyjadřování pocitu.

Victor Hugo – romantický francouzský básník, prozaik a politik.

díla – Dělníci Moře, Bídníci

Tato kniha i přes nepříznivý začátek mne zaujala. Má krásný a smutný příběh, který mě zasáhl a hodnotím ji kladně i přes nepříjemný pocit ze všudypřítomných zdlouhavých popisů.

Žádné komentáře:

Okomentovat