Johanna Sinisalo: Jádro Slunce

Dystopická tématika se nevyhýbá ani literatuře pro dospělé, důkazem pro to je například kniha finské spisovatelky Johanny Sinisalo s názvem Jádro Slunce, který však neoznačuje ono místo ve středu nám nejbližší hvězdy, nýbrž zvláštní odrůdu chilli. Obecně rostliny obsahující kapsaicin tu hrají první housle, hned vedle příběhu dívky Vanny, která ono chilli společně se svým parťákem Jarem dealuje.

Ve Finsku, v němž je eusistokratické zřízení, totiž není chilli legálně k sehnání. Stejně jako alkohol, nikotin, kofein. Národní úřad pro zdraví dbá o spokojenost a dobrý život svých občanů, proto je zcela odřízlo od těchto nebezpečných a návykových látek. Ani maso a cukr nejsou tak běžně k dostání, jako jsme my zvyklí. Zároveň se úřad úspěšně snaží o šlechtění obyvatelstva, přičemž muži tu mají mnohem větší slovo než ženy. Ty tu žijí pod novým pojmenováním "eloje" a nemají nic jiného v popisu práce, než sloužit svému manželovi, roztomile se hihňat, případně pokud partnera nemají, zuřivě o něj bojovat na tzv. partnerském trhu. Ženy vládě nevyhovující žijí v ústraní a jsou na dně společnosti. Mezi takové ženy patří i hlavní postava Vanna. Její sestra Manna byla klasickou elojí, avšak nyní je mrtvá. Nebo není? Vanna se snaží dopátrat jejího osudu, zároveň pomáhá Jaremu, aby si mohl našetřit na vysněný útěk z totalitního Finska. Jejich osudem však silně zahýbá setkání se sektou, která se chystá vypěstovat chilli se závratnou hodnotou pálivosti. Bude ona nová odrůda zvaná "Jádro Slunce" schopná posunout lidstvo někam dál?

Jádro Slunce je kniha bodající do starých ran, které lidstvo utržilo při myšlenkách na rasovou hygienu, ran plných utlačování žen. Autorka varuje před onou zprvu skvěle vypadající snahou států učinit své obyvatele šťastné a dokonalé, neboť ona snaha opět vede, jako u jakýchkoliv jiných běžných totalitních praktik, k omezování osobní svobody člověka.

Johanně Sinisalo se podařilo vystavět chytlavý a zajímavý příběh vyprávěný jak formou běžného odvíjení děje z pohledu postav, tak skrze novinové a odborné články, dále tu najdeme i spis z výslechu a jiné dokumenty, které činí z Jádra Slunce nikoliv běžnou beletrii, ale beletrii naoko hraničící s popisem reálných událostí. Ač se může kniha zpočátku zdát v dobrém smyslu feministická, není to hlavní téma a vlastně tomu tak ani není.

Sinisalo je dalším z autorů současné finské literatury, která se vrací k myšlenkám magického realismu, literatury přinášející čtenáři příběhy s dotekem mystiky a tajemství. Ono jisté nadpřirozeno, to něco mezi nebem a zemí, se dotkne i čtenáře Jádra Slunce.

I když celou knihu jinak hodnotím pozitivně, mystické zakončení srazilo pro mě její hodnocení výrazně níže. Pokud stavíme celý příběh s dopomocí fantaskních prvků a snažíme se tak ukázat či zdůraznit některé lidské hodnoty, jako je tomu například u Murakamiho (recenze na jednu z jeho knih zde), není ono tajemno na škodu. Jestliže však vtrhne zničehonic do příběhu tak, jako tomu je u Jádra Slunce, dočká se čtenář jakéhosi rozčarování, neboť onen fantastický závěr nekoresponduje se zbytkem příběhu.

Myslím, že přesah literatury popisující realitu do literatury obsahující něco více než realitu je součástí přirozeného vývoje beletrie i člověka. Při vzniku takových knih je však třeba určitá rozvaha a zdravý odstup - ten se Johanně Sinisalo dle mého nepodařil a Jádru Slunce to tak velmi uškodilo.

SINISALO, Johanna. Jádro slunce. Přeložil Linda DEJDAROVÁ. Praha: Odeon, 2015. Světová knihovna. ISBN 978-80-207-1654-5.
zdroje obrázků: https://data.bux.cz/book/003/695/0036957/large.jpg