"Nejspíš však byli oba dva stejně osamělí a oba dva stejně silně po něčem toužili. Po něčem, co by je přijalo, aniž by si to kladlo nějaké podmínky, a pevně je to k sobě přitisklo."
1Q84, Kniha 3; str. 153 - 154
~
Japonský autor Haruki Murakami se stal fenoménem nejen ve své domovině, ale i v celém světě. Možná k tomu přispěla i ona skutečnost, že píše nejen pro japonské čtenáře, ale že obsahy jeho děl jsou přístupné všem z celého světa, neboť toho čistě japonského tam není příliš. Jeho knihy plné emocí, zvláštních lidských osudů, pocitů osamělosti, lásky, ale také sexu si získaly mnoho nadšených čtenářů a české nakladatelství Odeon postupně vydává jeho díla, kterých už je pěkně dlouhá řada. Mezi poslední vydané v českém jazyce patří Hon na ovci.
Murakamiho knihy bývají plné surrealismu, roztodivných fantazií, ztráty kontroly nad tím, co je realita a co už realita není. Čtenář je zahlcen světem, kterému často nerozumí, světem, který je plný jinotajů a zvláštních, neobvyklých úkazů a událostí. I přesto všechno, snad jako kdyby tím chtěl autor zdůraznit onu věc, jsou Murakamiho díla plná hlubokých lidských citů.
1Q84 v tomto není výjimkou. Oba hrdinové, učitel na přípravce Tengo Kawana a sportovní instruktorka Aomame, se postupně propadají hlouběji do spárů nového světa. Nechtěně totiž zapříčinili jakési "přehození výhybky" a svět roku 1984 se změnil ve svět trochu jiný, byť na první pohled odlišný. Aomame ho nazve právě rokem 1Q84. Nenechte se ovšem prvním dojmem zmást, na nebi se objevily dva měsíce, všude se to hemží podivnými bytostmi Little People a náboženská sekta Předvoj pase po tom, kdo sprovodil ze světa jejich Lídra. I přes obtíže nového světa plného nevysvětlitelných a tajemných událostí se Tengo a Aomame snaží především o jednu věc - odejít z této nechtěné nové dimenze a být konečně po mnoha letech zase spolu, protože ač se neviděli už přes dvacet let, stále jeden na druhého myslí a milují se.
Onen román je rozdělen do dvou vydání, první obsahuje Knihu 1 a Knihu 2, druhé závěrečnou Knihu 3. Příběhem nás provází Tengo a Aomame, ve Knize 3 pak přibude jedna z dalších, na první pohled ne klíčových postav děje, avšak má s hlavními protagonisty vlastně mnoho společného. Nejedná se ovšem o vyprávění ich-formou, i přesto jsou však kapitoly každého z nich čistě subjektivní, autor tu svými myšlenkami do příběhu nezasahuje sám za sebe, nespolehlivý a ne-vševědoucí vypravěč je ostatně jeden ze znaků současné literatury.
Vyprávění je velmi obsáhlé, detailní, popisy nejsou nijak zdlouhavé. Na čem si dává Murakami záležet jsou pocity postav, které vyplývají na povrch skrze neobvyklá přirovnání, přesto a možná i právě proto jsou pro čtenáře hlubší a reálnější.
Mě osobně celá kniha zpočátku velmi mátla a román jsem dočetl až na druhý pokus, kdy jsem jej začal číst celý od začátku, navíc také už ve vyšším věku. Uvědomil jsem si, že u moderní literatury nelze chtít všechno pochopit, navíc je to vlastně i záměr Murakamiho jako takový - chce, abychom i my byli součástí toho podivuhodného světa roku 1Q84, abychom i my cítili to vykořenění, osamělost a zmatení z toho, co se vše v románu děje.
Ostatně to je přesně to, co Murakami je. Existencialismus, někdy až fatalismus, ten tu ovšem není tak zdrcující a neúprosný jako v Kafkovi na pobřeží. Je tu více ze života, reálnější, byť hyperbolizován do podoby fantazijního světa, který nás tlačí do kouta. Postavy se tu však nenechávají zdeptat, nezažívají amorální a až hororové situace jako Kafka Tamura či pan Nakata ve zmíněném Kafkovi na pobřeží. Tengo i Aomame pokračují dál a nenechávají se ničím jen tak zastavit. Snad je to láska, která je žene vpřed, čímž se naplňuje další z velkých témat Murakamiho románů.
Knihu 1Q84 vskutku doporučuji, ale jen s varováním, že nelze po literatuře chtít, aby vám vše po přečtení bylo jasné. I sám Murakami se vyjádřil, že leccos do tohoto románu napsal proto, že ho to prostě jen tak napadlo. Existuje názor, že není podstatné, co chtěl spisovatel dílem říci, že je to naprosto zbytečná informace. Je totiž podstatné, co si z díla odnese čtenář sám.
Já jsem si odnesl povědomí o tom, jaká velká je role lásky v našem životě, jak nebezpečnou roli může hrát v životě člověka náboženská sekta, jak i ti nejmenší z nás mohou zasahovat do našich životů, byť je nevidíme. Možná to jsou ti druzí, možná je to osud. Kdo ví. V zemi, kde nad rozzářenými ulicemi velkoměsta svítí dva měsíce, totiž občas žijeme vlastně všichni. Možná že dokonce i pořád.
MURAKAMI, Haruki. 1Q84: kniha 1 a 2. Přeložil Tomáš JURKOVIČ. Praha: Odeon, 2012. Světová knihovna. ISBN 978-80-207-1456-5.
MURAKAMI, Haruki. 1Q84: kniha 3. Přeložil Tomáš JURKOVIČ. Praha: Odeon, 2013. Světová knihovna. ISBN 978-80-207-1514-2.
zdroje obrázků: (1): https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/162378_big.jpg; (2): https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/164065_big.jpg
Žádné komentáře:
Okomentovat