Kniha „Kočičí holka“ má,
stejně jako i zbylé knihy tohoto autora, velmi poutavý děj a krásně se čte.
Vypráví o patnáctileté dívce Katie Collinsové, která po smrti svých rodičů –
genetických inženýrů – žije se svou potrhlou babičkou a nezodpovědným strýcem na
ostrově St. Jeremy nedaleko Britských ostrovů. Není jako ostatní teenageři, to
si uvědomila už pár let před začátkem našeho příběhu – nyní nemyslím povahově,
ale fyzicky. Má silnější svaly, dokáže vyskočit neuvěřitelně vysoko (i mnoho
metrů), vidí potmě, když se rozruší, má šikmé zorničky, a hlavně – ovládá
zatahovací drápy. Nikdo z jejího okolí o tom nemá nejmenší tušení, vyjma
rodinného doktora. O jejích 15. narozeninách dostane poštou CD své
nejoblíbenější kapely. Nemá ponětí, kdo by jí ho mohl poslat – žádní další
příbuzní už nežijí a přátelé by jí dárek neposílali, ale předali osobně. Právě
za jedním ze svých kamarádů se vypraví - s Mingem se znají již mnoho let a
tak vždy rád pomůže. Společně objeví, že na onom hudebním disku se nachází i
tajemné video.
Po jeho spuštění se Katie změní celý svět – jsou na něm její
rodiče, o kterých si myslela, že zahynuli před mnoha lety při havárii. Ovšem
zdá se, že svou smrt pouze zahráli, aby ochránili to nejcennější, co měli: svou
dceru. Sdělí jí informaci o tom, že díky experimentu má její DNA i kočičí geny
– to jsou ony tajemné schopnosti, které pozorovala už od začátku puberty. Ovšem
ve chvíli, kdy se snaží sdělit Katie zprávy o tom, kde jsou, je díky nešťastné
náhodě video přerušeno. Znovu pustit nejde, disk se samovolně vymazal. Tímto
začíná napínavá cesta nezletilé dívky za rozluštěním záhady svého původu a
odhalením pravdy.
Tato kniha je mou srdeční
záležitostí – právě ona mne uvedla do literárního žánru, který miluji dodnes.
Je psána v reálném současném světě, ale přitom obsahuje i jisté utopické
až fantaskní prvky, jež dodávají příběhu úžasné kouzlo. I přes zdánlivou
tloušťku knihy má poměrně průměrný počet stran – v tištěné verzi
v tvrdých deskách zabírá necelých 304. Někomu se to může zdát moc, ale dle
mého názoru je to zlatý střed: méně stran často znamená hůře zpracovaný příběh
a naopak příliš mnoho textu značí dlouhé (a nudné) popisné scény, které ničí
dojem z celé knihy. Tento příběh mne přinutil přemýšlet o ději a snažit se
vyluštit jemné náznaky, kterými autor příběh prokládá – jemný detail
v druhé kapitole může znamenat důležitý prvek v kapitole dvacáté a
podobně. Prvky detektivky, „lovestory“ a fantaskních vědeckých objevů zařadil
knihu bezesporu mezi mé favority.
Thomas Conrad Brezina je
rakouský spisovatel a televizní moderátor programů pro mládež. Narodil se ve
Vídni, ale momentálně žije a pracuje v Londýně. Významné ocenění získal
Thomas již v patnácti letech za pět televizních scénářů – konkrétně „Velkou
rakouskou cenu pro mládež“. Kniha „Kočičí holka“ je první knihou
v čtyřdílné sérii „Dívčí tajemství“ – posledním dílem je pokračování
„Kočičí holka: Nový začátek“. Zbylé dvě knihy („Dotek anděla“ a „Princezna
Viktorie“) jsou neméně zajímavé, ale s Katie se v nich nesetkáme.
Mezi další populární edice tohoto autora patří série pro mladší čtenáře,
například „Klub tygrů“, „Klub záhad“, „Dračí meč“ či „Šíleně divocí andílci“. Dle
mého skromného názoru je jedním z nejproduktivnějších moderních autorů
vůbec (tedy z těch, které znám). Momentálně napsal více
než 400 knih (přeložených do 33 jazyků), dále se věnuje psaní děl pro divadla,
vymýšlí hry na CD-ROM a jako vyslanec UNICEF bojuje za lepší postavení pro
mládež. Velmi mu záleží na vzdělávacích projektech, realizovaných například v
Africe, neboť pomáhají dětem k lepší budoucnosti - před časem takové projekty v
západoafrické Ghaně osobně podpořil.
Žádné komentáře:
Okomentovat