Co si myslím o EET

Elektronická evidence tržeb (EET) se dnes, 1. prosince 2016, dostává z velké své části do běhu. Restauratéři, kavárníci, a majitelé podobných živností budou muset každou základní jednotku tržby evidovat a okamžitě posílat do ústředního vyhodnocovacího a archivního centra v ministerstvu financí. Nejspíš.

Vzhledem k faktu, že ještě dnes diskutujeme o tom, jak EET bude fungovat a kdo všechno do ní bude patřit, zdá se mi velmi nepravděpodobné, že ke skutečnému zavedení a prospěšnosti tohoto systému někdy dojde. Ministr Babiš si ještě před několika málo dny lámal hlavu s konečným zněním zákona o EET a nechal se slyšet, že do dalšího rozšiřování působnosti EET (na začátku března 2017) ministerstvo vypracuje přehodnocení znění zákona.

Nechápu opravdovou prospěšnost celého kolosu evidence. Stát na únicích daní přichází o obrovské částky a předpokládá, že tento způsob mu uleví? Dovolte mi se zasmát. Jsou dvě koryta stok, které z problému vyvěrají. První je fakt, že státu kradou největší částky největší firmy. Pár stokorun měsíčně u vybrané nečestné výseče drobných podniků je výplň mezi Babišovými zuby. Druhá stoka proudí z faktu, že ač se budeme snažit sebevíc, Čech je tvor vynalézavý. Majitelé si naleznou způsoby, jak EET obejít, už před týdnem Lidovky informovaly o tom, že vznikají způsoby obcházení EET, jako je například "babišovné", "restaurace ve vraku letadla" nebo "soukromý klub". Nakolik je tedy EET účinné, to nezodpoví ani děd vševěd.

A konečně, třetí zurčící potůček splašek je fakt, že drobní podnikatelé s malými obraty uvažují o zrušení svých podniků kvůli nemalému finančnímu zatížení. Nechme se překvapit, jak ještě dopadne Babišova avizovaná výjimka s firmami s obratem pod čtvrt milionu ročně.

Nejen, že je EET zcela neúčinné, z mého hlediska chápání světa je i naprosto nemorální. Můžete mě podezřívat z agorismu, nejsem proti němu, ale není EET snad jen další krok nesprávným směrem politického zřízení? Totalitní režim určuje, co občan musí dělat, vlastnit nebo myslet, aniž by to bylo v občanově zájmu, je to pouze v zájmu státu. Tyto požadavky jsou většinou pro občana velmi nepříjemné a zpravidla narušují jeho základní práva.

Tak například - mám právo se rozhodnout, zda ve své malé komorní kavárně/hospůdce/pivnici budu nebo nebudu mít připojení k internetu. S EET ho mít musím. Mám právo, zda budu jen dělat čárky na hostovu účtenku, nebo se přibližně 20x zdržím u vypisování stvrzenek EET. Mám právo nevlastnit elektroniku.

Vedle živnostenského oprávnění i bez EET stála halda druhých papírů s povoleními provozování podniků určitých druhů. EET s sebou nese jen další zaneprázdnění pracovníků v živnostech a navíc i nemalé finanční požadavky (nejen vstupní investice). Je navíc nedořešená a neorganizovaná.