Umělé křížení ras v Evropě aneb Rozzlobení bílí muži

Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.

 Tomáš Garrigue Masaryk

Toto pondělí, tedy 18. července, jsem jako obvykle navštívil portál Lidovky.cz, kde jsem chtěl načerpat nějaké nové informace ze světa či z domova. Hned vedle velkých nadpisů týkajících se nevydařeného puče turecké armády tu pak mezi vším výrazně vyčníval názor jistého etnologa, pana Mnislava Zeleného-Atapana.

Ten se totiž diametrálně lišil od toho, co běžně člověk v masových českých médiích čte. Ostatně - přečtěte si jeho článek sami (zde).
Ve zkratce tu český velvyslanec v Kolumbii a etnolog v jedné osobě vyjadřuje svůj velký nesouhlas s evropskou politikou imigrace uprchlíků z mimoevropských zemích, mluví o "umělém křížení ras" pod taktovkou německé kancléřky Merkel a "genocidě bělochů". Zároveň upozorňuje, že zcela toleruje odlišnosti a zvláštnosti jednotlivých kultur, kteréžto však souvisí s místem, kde tyto kultury vznikly, čímž obhajuje svůj názor, že mísení kultur (tedy multikulturalismus) je špatný.

Začněme od pojmů, které pan Zelený-Atapana použil. Už pojem "genocida" je velmi problémový, natož pak pojem "genocida bělochů", který má souvislost s nynějšími událostmi v Evropě. Genocida je totiž úmyslné vyhlazování národa, rasy atd., třeba jako tomu u bylo u systematického vyvražďování Židů nacistickým Německem za druhé světové války. Fakt, že se nyní do Evropy stěhují masy cizinců, nelze v žádném případě nazvat genocidou. Neboť i kdyby snad došlo k tomu, že tito imigranti v budoucnu výrazně napomůžou vyrovnání přirozeného přírůstku obyvatelstva (tedy narození mínus zemřelí), který je nyní v některých evropských státech v záporných číslech (v ČR byl mimochodem v roce loňském nulový), nejde v žádném případě o genocidu. Nazvěme to změnou složení populace, vymíráním původního obyvatelstva... Ale určitě ne genocidou. Je něco jiného zabíjet systémově druhé lidi určitého původu, než je počtem přerůst. Zda je vůbec možnost vymření původních Evropanů, tedy etnických Čechů, Slováků, Maďarů atd., reálná, ukáže čas. Přiznám se, že to nevím, ale určitě z toho nelze jakkoliv vinit imigranty, ať už ekonomické či prchající před válkou a smrtí.

A co teprve pojem "genocida bělochů", jež se objevuje dokonce i v nadpisu článku! Ten mě donutil k zamyšlení se v širším rozsahu, doufám, že se mi podaří vše srozumitelně a bez výjimky objasnit.

Autor vyjadřuje zlost a obavy plynoucí z možnosti "převálcování" původního bílého evropského obyvatelstva lidmi z jiných zemí, kteří dle něj už tak bílí nejsou. Nemluví sice konkrétně o tom, které imigranty myslí, je samozřejmě rozdíl mezi průměrným občanem Sýrie a průměrným občanem Nigérie. Ovšem v případě takového Syřana to je v drtivé většině případů zcela nesmyslný argument, že by snad množící se Syřani na evropském území zlikvidovali bílé obyvatelstvo. Oni totiž etničtní Syřané, věřte tomu nebo ne, jsou také bílí. Ano, Indové taky mimochodem, Arabové též (jo, pokud čekáte na vyjádření se k Romům, tak ano, jsou také bílí). To, že jsou, lidově řečeno, opálenější, to je věc jiná. Ale mezi lidi europoidní rasy je též všechny počítáme. Běžného Nigerijce, černocha, zástupce černé rasy, za člověka bílé rasy opravdu označit nemůžeme. Je možné, že autor nemyslel pod pojmem "bílí" rasu, ale prostě vzhled člověka. Tam by se pak dalo souhlasit - kdyby to nebyla ta genocida.

Jistě, odlišnosti u druhých obecně snášíme těžko a rovnou se přiznám, že při pohledu na černocha mám také zvláštní pocit, přeci jen to není u nás obvyklé. V tom nikterak velký problém nevidím a troufám si tvrdit, že zvyknout si na takovéto odlišnosti týkající se čistě jen rasové příslušnosti je otázkou času a minimálního příspěvku vlastní vůle každého z nás. Když to však rozvedu dále, problém začíná vyvstávat najednou i v něčem jiném, než je to, kdo je bílý a kdo černý či jiný.

Lidem ani tak nevadí jiná barva kůže, což je také vede k názoru, že nejsou rasisté. Jim přeci nevadí, že je někdo "černý". Oni mají skutečný problém s něčím jiným. Je to strach z neznámého, konkrétně z cizího - odborně xenofobie. Ano, tohle slovo je v poslední době skloňované až moc, řeknete si, jenže ono to tak skutečně je. Bojíme se lidí, kteří jsou jiní než my, byť to automaticky neznamená, že jsou špatní. Strach je to iracionální, i když pochopitelný. Je normální a správné se bát neznámého.

Možná budete namítat, že mít strach z muslimů je v nynější době, kdy jsou teroristické útoky ze strany islamistických fundamentalistů dost časté, zcela na místě. Jenže my nemáme strach z ostatních Čechů jen proto, že se najdou tací, kteří loupí, vraždí a znásilňují - a že takových případů není zrovna málo. A asi lze uznat za pravdivé, že tací lidé nekonají ilegální činnost kvůli tomu, že jsou Češi, ale protože se dostali do problémů, ať dejme tomu finančních, či třeba onemocněli duševní poruchou. Jaký důvod by pak mělo mít obviňování, že muslimové budou na evropském obyvatelstvu páchat teroristické činy jen proto, že jsou muslimové? Proč by muslim jen ze své muslimské podstaty měl znásilňovat evropské ženy? Nemají pro své odporné činy tito lidé náhodou stejné důvody, jako které mají jim podobní Češi?

Jednoduše řečeno, jsou to také jen lidé. Stejně jako my, stejně jako Švédi, stejně jako Američané... Jen proto, že je někdo muslim, ho přeci nelze určitým způsobem soudit.

Je nutné přijmout princip presumpce neviny a uznat, že lidé nejednají kvůli svému rasovému, etnickému apod. původu, ale že mají pro to své důvody. Mimochodem, nedokážu si představit duševně zdravého muslima, který by se odpálil výbušninou. To je stejně práce člověka nemocného, to, že jej zlákala vyšinutá a radikální forma islámu, je dáno charakteristikou jeho životní situace, která by nejspíše stejně, i bez islámu, vedla k neštěstí. Idea Islámského státu mu přišla jako vhodné východisko.

Na závěr se vrátím opět k tomu, o čem psal autor článku. Je z toho cítit mnoho obav plynoucích z pocitu, že nyní my, bílí muži, bílé národy, nemáme to dominantní postavení na Zemi. Autor se odkazuje na kolonialistickou minulost, ale zapomíná, že muslimové utíkající před válkou a bídou jsou také jen lidé. Ať už jacíkoliv, samozřejmě, že mezi nimi budou i ti špatní. Ale jsou to prostě lidé. A těm se pomáhá ne proto, že jsme s nimi svázáni nějak historicky, ale snad proto, že je tu něco jako milosrdenství. To není žádné sociální inženýrství, jak se autor domnívá.

Kde jsou ty morální principy civilizace se židokřesťanskými kořeny, na které se v poslední době všichni tak odvolávají? Proč se všichni tak bojíme? Opravdu chceme ve jménu nacionalismu odmítat všechno cizí? Není už čas, aby živočišný druh vládnoucí planetě Zemi (diskutabilní, že...) začal vládnout také svým emocím?

Názory pana Zeleného-Atapany hraničí s rasismem a xenofobií, čímž mu nechci nadávat, ale přál bych si, aby se přestal na tento měnící se svět zlobit. Aby se na to zkusil dívat jinýma očima. Stejně tak ti, kteří s ním souhlasí.

Zkuste to.