Hudba je primární projev člověka. Když ještě člověk neznal slova, dorozumíval se různými skřeky - a takto vznikly tóny. Takže přirozený projev člověka je vlastně zpěv. A jak se to stane, že člověk umí vydávat zvuky, tóny a umí z toho také poskládat slova?
V hrtanu je uložen zázračný přístroj k tomu určený, který nazýváme hlasivky. Ty se pod náporem vzduchu rozkmitají a podle výšky tónu se mění intenzita kmitu a rozšíření hlasivek. Kdo s hlasivkami pracuje, tak ví že je máme velmi pružné a lidé s nimi dokáži spoust věcí. Na tomto principu fungují i všechny strunové nástroje. Záleží tam na tloušťce struny - čím je struna tlustší, tím je tón hlubší. Čím jsou hlasivky blíže u sebe, tím je tón hlubší. Aby mohli zpěváci vydávat čisté a hlasité tóny, musí z hlasivkami a s hrtanem také pracovat.Při zpěvu je nejdůležitější tenká blána, která odděluje dutinu hrudní a dutinu břišní - bránice. Pomocí ní se při zpěvu reguluje vzduch a dýchání. Při zpěvu by se správně neměla hýbat ramena. Dále je důležitý hrtan, jazyk a brada. Tón nesmí jít ven nosem, potom se to nedá poslouchat. Takže ke tvorbě tónu - nadechneme se a vydáme tón. K tomuto účelu se skvěle hodí například tón G. Otevřeme ústa a vydáme tón G. Budeme ústa otevírat, jako bychom chtěli říct písmenko A - to znamená, že uvolníme bradu - ano, úplně uvolníme bradu a dotvoříme tón pomocí jazyku, která pomocí jazylky hýbe s hrtanem. Posuneme ho jakoby dozadu a stranami opřeme o zuby. A takto se tvoří tón ve zpěvu. Není to zase tak jednoduché, že? Všechny nástroje jsou tvořeny na principu lidských hlasivek, ale tóny se zde tvoří jednodušeji. Uhozením do klávesy, do bubnu, nebo do kovové destičky, rozkmitáním struny, nebo smyčcem.Jména tónu se odvozují od výšky. Vzdálenost dvou tónu nazýváme intervaly. Intervaly máme čisté, velké a malé.Základní intervaly jsou sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima a oktáva.Ozvou-li se oba tóny současně, vzniká interval harmonický, zazní-li po sobě, vzniká interval melodický.Dále se rozlišují podle toho, zda obsahují křížky - křížky tón o půl tónu zvyšují a interval se nazývá velký - a béčka - ty zase tóny o půl tónu snižují a interval je malý.Dále se můžou objevit i intervaly dojzvětšené a dvojzmenšené. Ale to už je příliš složité i na mne a pokud se někdo hlouběji zajímá o hudební nauku, tak má určitě přehled. To je prozatím ode mne vše.
Dále se můžete těšit na několik dílů rozebírajících stručnou historii hudby a na prezentaci jednotlivých hudebních žánrů a odvětví. Velice se těším a doufám, že se Vám mé příspěvky v sekci HUDBA budou líbit.
Žádné komentáře:
Okomentovat