pondělí 12. června 2017

Otráven





Jak již někdo velmi chytrý řekl, "cigareta je smradlavé seno s ohněm na jednom konci a hlupákem na druhém". Ano, je to tak.

Ať jsme hlupáci sebevětší, je jen naše starost, jak s naší blbostí budeme zacházet. S platností zákona o nekouření vyvstávají neustále všude kolem mě diskuze o tom, kdo a kde to dokázal obejít, jakým způsobem se tomu zákonu bránit a podobně. Jenže mě by zajímalo, proč si o tom lidé pořád musejí povídat. Proč? Vždyť to je každého věc a je potřeba ji tutlat až do posledního ždibce, jinak na to někdo přijde a začnou se psát novely a úpravy, které učiní přítrž všem těmto mazaným chytrolínům.

Jako celkem náladový kuřák vhazuji ručník do ringu a ptám se na rovinu a bez chytrých řečí vás všech - kdo věří tomu, že tento zákon nevznikl především proto, aby se stal jen dalším stupněm na schodišti kontroly populace? Dobrá, neumím se ošívat tak intelektuálními žvásty, jako jiní (resp. umím, ale nechci), a proto to chci vzít z pohledu obyčejného člověka a "po lopatě".

Přijde mi úsměvné, jak se lidí zmocňuje představa, že něčí názor je "výše" než názor někoho jiného. "Jsi kuřák? Tak to nemáš právo na obhajobu kouření." Ostatně tak se k tomu vyjádřil i prezident. Možná udělal dobře, jinak by byl nekuřáckou obcí udupán. Vtipné je, že o protikuřáckém zákoně rozhodují převážně nekuřáci. A také muži, když poměr kuřáků a kuřaček je diskutabilní.

Chlapíkům na vysokých postech je úplně, ale úplně, ukradené vaše zdraví. Nevědí, o čem mluví. Nikdy ve svém životě jsem ani nezaslechl, natož abych četl, studii, která potvrzuje nějaké dlouhodobější negativní účinky na lidské tělo při pasivním kouření v takové intenzitě, jaká je návštěvnost nekuřáků kuřáckých hospod. Jednoduše - jednou za týden jdete do restaurace. Uvědomujete si, že by vám tam museli podávat neředěný nikotin v tabletách, aby to na vás mělo nepříznivé účinky? Trocha rozptýleného kouře v lokále vás opravdu nezabije. A rád bych viděl ten věrohodný článek, který říká, že se to na vás vůbec projeví.

Rádi všichni zmiňujeme děti a dopad pasivního kouření na jejich plíce. Je to logické - jsou nejzranitelnější. Ale vždyť my je s tímhle zákonem vystavili mnohem většímu nebezpečí! Teď, když se uvnitř nesmí kouřit, se kuřáci sdružují na ulicích, zahrádkách a před vchody. Maminka projíždějící s kočárkem je tedy vystavena několikanásobně horší atmosféře než v době, kdy si kuřáci zalézali dovnitř a ona si mohla vybrat, jestli půjde za nimi. Teď na výběr nemá.

Vláda zakazuje to, co je zakázané i v jiných zemích světa a co je hodně vidět. Jsme jeden z nejzakouřenějších států světa. Ale po diskuzích o nebezpečných éčkách jako by se slehla zem. Dobře, tak aditiva se ještě jednou za čas proberou... ale co například škodlivé látky v kosmetice? My si spokojeně kouříme, zatímco se naše dětičky koupou v roztocích ALS a parabenů, aniž by s tím kdokoliv cokoliv udělal.

Snahy o tento zákaz kouření se táhnou už strašně dlouho. Ale teprve až nyní hloupost a snaha zavděčit se evropským partnerům českých politiků překročila úroveň jejich zdravého rozumu. Zakázat. Zakázat kouřit ve vlaku, na nástupišti, teď v restauraci, nakonec úplně. Nekuřte, zabije vás to. Sebevražda je trestná. Každý, kdo se zabije, bude potrestán. Musím se tomu upřímně smát. Vždyť to je tak očividný fakt, že mi přijde hrozně nepříjemné, když to někdo nevidí a já se mu to snažím ukázat.

A co mě dostává úplně nejvíc, je myšlenka pozitivní motivace. Líbí se mi, když na lepší fyzickou kondici a zdraví nekuřáků poukazují nekuřáci, kteří nemají fyzičku žádnou a zdraví chatrné. Lidi, zamyslete se!

Jestli si nekuřácká smetánka myslí, že tímhle zákonem může redukovat počty kuřáků, je na tak veliké brzdě, že je na pováženou, koho že jsme si to zvolili.

Já budu doufat ve vzpurnost českého národa a zvyšující se množství kuřáků v důležitých mandátech. Potíž je v tom, že moudřejší ustoupí a chytří málokdy páchnou do něčeho tak zkaženého a primitivního, jako je naše politická scéna. A když už, tak nápor strhujícího proudu nevydrží.

Jdu si zapálit, tak páčko.



Obrázek ukraden z: http://www.ulpnet.com/wp-content/uploads/2016/07/Cigarette.jpg

3 komentáře:

  1. V kuřáckých hospodách ať si kuřáci klidně kouří, ale když už tu bylo jednou zakázáno kouřit na zastávkách, proč se proboha nehledí na to, aby se to dodržovalo? Nemůžu si pomoct ale kouř z cigaret mi prostě smrdí a vadí mi, když mi pak táhne z oblečení jak ze sto let nečištěný držky. Kuřáci by fakt nevěřili, jak je cigaretovej dým pronikavej. Hospodu si můžu vybrat a je mi opravdu líto chlapů kuřáků, který se scházeli v hospodách na pivu, aby si pokecali. Naopak mi vadí, že teď budou kouřit na ulici pod oknama jiných lidí. Proč jsou ale proboha (samozřejmě jen některý) kuřáci tak bezohledný a kouří na zastávkách, když ví, že to může někoho jinýho obtěžovat? Na to by přece ani nemusel bejt zákon, kdyby lidi chápali svobodu druhých. Na čistej vzduch, si myslim, mam od přírody právo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby lidé chápali svobodu druhých, tak máme solidně nakročeno k funkčnosti prakticky bezprávního státu. Jenže nechápou, a tak to bez zákonné regulace asi nikdy nepůjde. A k zákonné regulaci pak asi pochopitelně patří to, že upozadí práva těch, kteří svým chováním mohou ublížit, ať už sobě či ostatním. Vždy je možnost se ozvat, když je mi tento kuřák nepříjemný. Upřímně přiznám, že bych do toho nešel, protože bych si nechtěl vyslechnout jízlivé komentáře. Ale to je o mém postoji, který v tomhle není správný. Je potřeba se naučit domluvit a respektovat se, to by k dnešnímu trendu vývoje společnosti mělo nutně patřit. Jednou ze stránek je nejen vyhovět druhým, ale umět se i ozvat. A taky k tomu patří to, že není dobré vytvářet si stereotypy o zlých kuřácích a nekuřáckých obětích. Je ovšem otázka, nakolik se i v tomto případě dostáváme k limitům toho, jak jsou lidi schopni běžně přemýšlet...

      Vymazat
  2. Souhlasím s Rexem... jako nekuřák cigaretový dým prostě nesnesu, zvláště jeho pronikavost. Jako dlouholeté nájemníky mám pod svým balkónem vášnivé, ale bohužel arogantní kuřáky, kteří ani po pokusech o nespočet dohod nepřestali kouřit na balkóně, a já musím stále na obranu zavírat dveře od balkónu a všechna otevřená okna... člověk si holt při bezohlednosti druhých prostě nevybere - buď budu stále zavírat okna a ustoupím, nebo se budu tvrdohlavě doprošovat něčeho, co se stejně nezmění. V tomhle celém tkví má podpora protikuřáckého zákonu a zároveň volání po jeho dodržování.
    - SzéntJakab

    OdpovědětVymazat